Pavla

Na nové rodiče čeká 200 dětí

NÁHRADNÍ PÉČE Ve středočeských dětských domovech pro děti do tří let a kojeneckých ústavech žijí asi dvě stovky dětí. Kraj se tak drží na předních místech ze všech regionů. Pokud jsou děti takzvaně právně volné, daří se je umístit do nové rodiny poměrně rychle.

Střední Čechy - Na náhradní rodiče čeká v kladenském dětském domově několikatýdenní Anežka, kterou v červenci její biologická matka odložila do babyboxu v tamní nemocnici. Ve středních Čechách už funguje šest schránek, do nichž mohou ženy anonymně odložit dítě, zatím toho využila jen jedna právě v Kladně.

I když ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo speciální doporučení, jak mají úřady postupovat při umístění dítěte do babyboxu, příliš se od adopce neliší. Ze zákona není možné umístit takto nalezené dítě dřív, než je mu šest týdnů.

„Pediatři a psychologové potřebují alespoň minimální čas na to, aby posoudili, jak se bude dítě rozvíjet. Při dřívějším umístění by se navíc mohlo stát, že se přihlásí biologičtí rodiče. A to by nebylo pro žádnou ze stran prospěšné,“ vysvětlila ředitelka Dětského domova Kladno Hana Gabrielová, proč není možné dítě do rodiny umístit hned. I když se novorozenci z babyboxů stávají mediálně známí, na novou rodinu čekají zhruba stejně dlouho jako ostatní odložené děti.

Důvody pro umístění do domova jsou hlavně sociální Ve středočeských dětských domovech pro děti do tří let a kojeneckých ústavech jsou v současné době asi dvě stovky dětí. Zhruba 350 rodičů čeká na adopci. „Ročně přichází na krajský úřad kolem 120 nových žádostí o zařazení do evidence osob vhodných pro náhradní rodinnou péči,“ uvedla mluvčí středočeského krajského úřadu Berill Mascheková.

Podle čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky přijaly středočeské dětské domovy pro děti do tří let a kojenecké ústavy v loňském roce 213 dětí. To je třetí nejvyšší počet v Česku. Nejčastější důvody byly sociální.

Pozitivní je, že se daří děti, které jsou takzvaně právně volné, umístit do nové rodiny poměrně rychle. „Optimální je, pokud matka předá dítě do péče našemu zařízení a podepíše souhlas s adopcí. Předávali jsme třeba sedmitýdenního kojence. Často předáváme děti do náhradní rodinné péče do tří měsíců věku,“ popsala ředitelka kladenského dětského domova.

V mladoboleslavském dětském domově je nyní třicet dětí, kapacita je naplněná. „Letos jsme už 17 dětí propustili. Přibližně polovina odchází do adopce, čtvrtina do pěstounské rodiny, čtvrtina se vrací do původní rodiny,“ uvedla vedoucí lékařka domova Helena Tomanová.

Do domova se dostávají děti, o které se rodiče nemohou, nechtějí nebo neumějí starat. V domově se snaží dětem co nejvíce přiblížit prostředí rodiny. Jezdí s nimi na výlety, chodí plavat. „Byli jsme v Krkonoších a teď pojedeme k Máchovu jezeru,“ řekl asi tříletý chlapeček, který se hned vrhá primářce do náruče. Že by dítě přešlo po dovršení tří let do dalšího dětského domova, se stává výjimečně. Najít novou rodinu pro kojence nebo batole je totiž mnohem snazší než umístit dítě starší.

Podle primářky Kojeneckého ústavu Kolín Evy Nemeškalové jsou středočeští rodiče, kteří by chtěli adoptovat dítě, nároční. „Někdy je překážkou pro náhradní rodinnou péči právě náročnost žadatelů,“ uvedla Eva Nemeškalová.

Problematičtější je pak umístit dítě jiného etnika či s nějakým zdravotním handicapem. Delší dobu v ústavech pobývají také děti cizinců, tam je umístění do náhradní rodiny složitější.

„Některé státy příliš nespolupracují a my nemůžeme dítě bez souhlasu zahraničí do rodiny umístit,“ podotkla Eva Nemeškalová.